Tuto otázku slýchám často od známých, rodičů dětí a vůbec všech, kteří tuší, že v nějaké soukromé škole dělám ředitelku. Většinou všem vyprávím příběh o rodičích, kteří se nespokojili s nabídkou školního vzdělávání podle šablony a založili tak svou vlastní školu.

Do školy bez obav a s radostí

Na počátku čtvrtého roku její existence, kdy se opět zamýšlím nad důvody jejího vzniku, znovu žasnu nad ochotou rodičů věnovat nespočitatelné hodiny práce, času a prostředků škole a školce Parentes. Jak silná je motivace rodičů vytvořit dětem šťastné a spokojené dětství! Nechceme už děti posílat do školy, kam se sami bojíme vstoupit. Nechceme, aby zažívaly atmosféru ponižování či permanentní strach ze zkoušení, písemek a špatných známek.

Myslím, tedy jsem

Škola už dávno nemá být strojem na výrobu slepě poslušných poddaných, kteří myslí a učí se podle stejné šablony. Dril, stres, tlak na výkon a masová výroba poslušných žáků (a rodičů odkázaných do patřičných mezí) by měla být nevratně uzamčena v 18. století.

…a myslím pozitivně

Důležitost pozitivního myšlení a pozitivní motivace je neustále vyzdvihována ve vědě a literatuře napříč žánry. Důvěra v sebe sama, ve své schopnosti, přirozené sebevědomí a vědomí vlastní hodnoty je nezbytný základ, který dětem do života dlužíme. Zlomené a frustrované děti nikdy nebudou o nic lepšími dospělými.

Nebojme se své jedinečnosti

Naopak. V prostředí menších tříd se konečně otevírá prostor pro vnímání originality každého dítěte. Právě škola je kromě rodiny místem, kde učitelé stojí této jedinečnost a neopakovatelnosti denně tváří v tvář, ať už chtějí, či ne. Zavírat nad ní oči, snažit se srovnat všechny do řady, učit všechny děti stejným tempem či stejným způsobem je stejně bláhové jako chtít, aby děti stejně rostly a měly stejná nadání.

Škola není soupeř

Škola nemá bojovat s dětmi ani s rodiči. Škola má být naopak nejlepším spojencem rodičů při snaze dostat z dětí to nejlepší. Pravidelná, vstřícná a snadno dostupná komunikace rodičů s učiteli je v tomto směru elementární podmínkou.

Děti, které čtou, jsou nebezpečné

A taky ty, které se učí objevováním, spolupracují v týmu nebo trénují své komunikační a sociální dovednosti. Takové děti jsou nebezpečně vybaveny všestrannými znalostmi a schopnostmi lépe zpracovat fakta, s nadhledem zvládat nejrůznější životní situace a zasadit události do širšího kontextu. Tyto děti pak v dospělosti budou méně uvažovat zkratkovitě, propadat fobiím či jednat schematicky. Budou lépe rozumět sami sobě, budou týmovými hráči, budou se radovat ze života a věřit si. Vzdělání zaměřené na rozvoj sociálních kompetencí, osobnosti a ducha dítěte je nebezpečné hlouposti, aroganci a sobectví.

Dočetli jste až sem? Výborně.
Chcete mi úvodní otázku položit osobně? Budu se těšit na Vaši návštěvu. 

Mgr. Veronika Rybníčková, ředitelka ZŠ a MŠ Parentes Praha

V Praze dne 1. září 2017

Zajímá Vás naše škola? Domluvte si schůzku! Ředitelka školy  Mgr. Veronika Rybníčková Mobil: 777 782 133 E-mail: rybnickova@parentes.cz